Filipínská kultura je kultura založena na studu. Stud vzniká na základě toho, jak se ostatní chovají k nám - publikum je podmínkou. To znamená, že stud přichází zvenčí, ale vina zevnitř.  

Stojím u okna a dívám se zamyšleně do tmy. Snažím se zachytit poslední obrysy okolních domů, ale není to snadné – pomalu a jistě přichází noc. Všechno se postupně halí do černého hávu, nebýt malých světýlek v oknech, snadno bych mohla propadnout pocitu, že vláda tmy je neomezená. Naštěstí tomu tak není...

Dnes jsem opět navštívila naší místní knihovnu. Je to pro mne místo relaxace a odpočinku. Dva rozsáhlé regály plné knih pod čísly 14 a 15 přitahují mou pozornost, vlastně mne nic jiného nezajímá. Pečlivě vybírám hromadu knih, abych v jejich přítomnosti mohla na několik hodin spočinout... 

Všude kolem nás se odvíjejí lidské příběhy - příběhy okem neviditelné, skryté. Dají se zachytit pouze náhodně... 

Poslední dobou přemýšlím o moudrosti, o životě. Asi je to tím, že mám pocit, že život je nějak složitý k pochopení. Někdy je prostě na světě těžko. Začetla jsem se do Šalamounových myšlenek...